Doporučenek na pěkné túry v masivu Mont Blancu naleznete všude hafo. Co takhle dát si ale něco pěkného a technicky méně náročného hned vedle, vyhnout se (čím dál tím víc zákeřným) ledovcům a mít při tom celý den nejvyšší evropský masiv jako na dlani?

Píše Lukáš Klingora, horský vůdce IFMGA a ambasador Patizonu

Traverz hřebene Perónů na švýcarsko-francouzském pomezí (cca 45 minut jízdy z Chamonix) nabízí nenáročné tatranské lezení, často ve velké expozici a v pevné skále. Přidejte si k tomu několik vzdušných slanění, čtyřkových kroků a parádní atmosféru díky přilehlé přehradě Émosson a máte ve vašem deníčku z lezecké dovolené v oblasti Mont Blancu zapsaný famózní den v horách.

Jak na něj?

Příjezd a parkování

Zaparkujte přímo na (placeném) parkovišti u zmíněné přehrady Émosson, kam vás zavede horská silnička z údolí Vallorcine. 

Jako bývalý cyklista si tu neodpustím zajímavost: v roce 2016 zde finišovala 17. etapa Tour de France, která startovala v Bernu a vyhrál ji tehdy Ilnur Zakarin.

Nástup

2 hodiny // Přejděte hráz a zahněte vlevo po žluté značce směr Loriaz, po asi 250 metrech odbočte u velkého balvanu se žlutou značkou vpravo na pěšinku, která vás po asi 600 výškových metrech stoupání (několik dvojkových výšvihů s fixním jištěním) zavede do sedla mezi severní a jižní vrchol Aiguilles du Van, kde hřebenovka startuje.


Lezení

4 až 6 hodin // Podtraverzujte jižní vrchol Aiguilles du Van ze severu, vraťte se zpátky na hřeben a pokračujte lehčím lezením (I-III) až na hlavní vrchol Grand Perron (2 674 m n. m.).

Následuje krátký downclimb a tři slaňáky (10, 25 a 20 metrů) na severní straně hřebene do sedla pod věž Vouilloz.

Traverz pokračuje asi 3–4 dálkami (III) v severní stěně, které vás vyvedou opět na lezecky lehčí, ale už pěkně vzdušný hřeben se super skálou až na vrchol zmíněné Vouilloz.

Kousek za Vouilloz opět následují dvě slanění do severu (20 a 25 metrů), kde po travnaté polici podejdete věž Pain de Sucre.

Ze sedla vás tu pak čeká lezecky asi nejtěžší úsek celého traverzu. Pokračujte vhloubením mírně vpravo v severní stěně, které vás několika kratšími délkami (III-IV) dovede opět zpátky na hřeben a na vrchol Pointe de l'Ifala, kde hřebenovka končí.

Sestup

1,5 hodiny // Pokračujte rovnou za nosem do sedla Brèche du Perron, odbočte po kozí stezce značené kamennými mohylami doprava a dolů k jezírku Lac de l'Ifala. Začněte se stáčet na východ (pod severní stěny hřebene Perónů) a po chvíli už narazíte na značený chodník, který vás dovede zpátky k přehradě Émosson.

Dávejte pozor, na nástupu na hřeben i na sestupu můžete začátkem léta narazit ještě na sněhová pole a můžou se hodit lehké mačky a cepín.

GPX a Topo

GPX záznam celé túry si můžete stáhnout tady a topo mapu zde.

Doporučené vybavení

  • jednoduché 50m lano
  • 3–4 x menší/středně velké friendy
  • 2 x alpské expresky, 4 x 120cm smyčky, několik HMSek, kyblík a odsedka
  • batoh 15–20l, přilba, čelovka, lékárnička
  • mačky a cepín podle podmínek

Kam dál?

Okolí přehrady Émosson nabízí také mraky vícedélkových cest. Mrknout můžete třeba na inspirativní report Petra Jandíka na Horyinfo.cz. Za zmínku stojí třeba cesta Acqua concert vedoucí na severní vrchol Aiguilles du Van od Michala Pioly.