Jak už to tak bývá, příroda nám stále a pořád dokola dokazuje, že nad její miliony let dlouhý vývoj není. Peří je zkrátka tím nejlepším izolačním materiálem, který si do spacáku, a nebo jiného outdoorového kousku vybavení můžete pořídit. Žádný jiný materiál, který se jako izolace používá, ať už syntetika nebo přírodní, nedokáže peří překonat.

Ale abychom to s těmi ódami nepřehnali, na dalších řádcích vám o peří řekneme vše, co víme a co jsme se za léta zkušeností s ním naučili. A věřte, že budeme mluvit srozumitelně, jasně a narovinu.

Peří nehřeje

Žádný izolační materiál nehřeje. Ani peří, tedy pokud v něm nejsou baterie nebo něco podobného. Co ale peří dokáže skoro nejlépe na světě je - izolovat.

Nejlépe na světě izoluje vakuum a přesvědčit se o tom můžete například u termosek. Na druhou stranu, vakuový spacák ještě nikdo nevymyslel a vězte, že v nejbližší budoucnosti ani nevymyslí. Právě proto outdooroví výrobci hledají materiály, které dokáží vzduch (zahřátý teplem vlastního těla), udržet co nejlépe izolovaný od okolí. Ano, na takovém principu fungují všechny izolační náplně. Udržují u těla námi ohřátou vrstvu vzduchu a snaží se zabránit jejímu ochlazení zvenčí.

Peří versus syntetika

Odvěký souboj názorových táborů nakonec nebude mít jasného vítěze. Tedy v našich očích ano, ale finální preference jsou vždy subjektivním rozhodnutím jedince. Co můžeme udělat, je předložit vám holá a léty ověřená fakta, rozhodnutí je už na vás.

1. Hmotnost, výhřevnost, sbalitelnost

Fakt číslo jedna: Peří bude mít vždy ten nejlepší poměr hmotnosti ku výhřevnosti a sbalitelnosti. Spacák s péřovou náplní bude až o ⅓ objemu menší než ten ze syntetiky.

Zásadní část syntetických izolačních materiálů, kterým se říká dutá vlákna (jde o syntetické vlákno, které je doopravdy duté, a to v různých tvarech a průřezech), se diskvalifikuje právě svou vysokou hmotností a špatnou sbalitelností. Na efektivní izolaci potřebuje duté vlákno hodně silné rouno a spacák nebo oblečení z něj je vždy těžké a hůř sbalitelné.

Pokud hledáte dokonalý poměr hmotnosti ku sbalitelnosti, a to při komfortní teplotě -3°C, Patizon G400 může být to pravé:)

To samé se v podstatě týká i ovčího rouna, které se poslední dobou v oblečení používá vcelku úspěšně. Ve spacáku ale příliš smysl nedává, rouno z něj je poměrně hrubé a málo poddajné.

Posledním konkurentem je mikrovlákno. To se svojí hmotností a sbalitelností blíží k parametrům peří, dalo by se tedy o něm uvažovat jako o zajímavé alternativě. Ale jsou tu další fakta, kvůli kterým nakonec prohraje.

2. Životnost izolační náplně

Syntetické materiály, a právě především mikrovlákna, podléhají opakovanému stlačování (balení) a praskají. Tím se zhoršuje struktura rouna i jeho loft a izolační vrstva slehává. Jistě, záleží na intenzitě používání i skladování, ale peří je na tom výrazně lépe. Primárně je to dáno jeho strukturou, přírodním původem a v neposlední řadě také jemností a odolností směsi, kterou z peří daný výrobce namíchá. Z  praxe můžeme říct, že životnost spacáků se syntetickou izolací je v rozmezí 3-5 let, u péřového spacáku je to doba klidně dvojnásobná, ne-li delší. Důležité je pak v tomto světle nahlížet na cenovku, kterou u péřových spacáků můžete de facto vydělit minimálně číslem 2 ve srovnání se syntetikou.

3. Práce s vlhkostí

Práce s vlhkostí je téma, které je u peří asi nejkontroverznější. A proto ho rozebereme pěkně do detailu.

Ochránit spacák proti vlhkosti zvenku se může jevit jako to nejzásadnější. Zvenku může spacák čelit většímu než malému objemu vody, ať už půjde o déšť, rosu, kondenzaci vlhkosti ve stanu nebo třeba sněžení. Na druhou stranu, pokud patříte mezi zkušené outdoorové spáče, s pomocí moderních materiálů si dokážete poradit.

V dnešní době se spacáky opatřují vodoodpudivými tkaninami s úpravou DWR (durable water repellency), občas se používají i membránové materiály, které jsou velmi dobře nepromokavé. Ochrana proti vlhkosti zvenku se dá zkrátka vcelku dobře řešit (a to jsme nezmínili stany, tarpy atd…). Na druhou stranu je fér přiznat, že pokud zmáčíte spacák opravdu důkladně, peří v terénu jen tak neusušíte. Se syntetikou budete mít šance vyšší.

Patizon používá extrémně prodyšné technické tkaniny od japonských výrobců Toray a Pertex, které jsou opatřeni ekologicky šetrnou voděodpudivou úpravou DWR, takže ranní rosu dostanete ze spacáku pryč za pár minut na sluníčku nebo suchém vzduchu.

Látka Pertex Quantum s voděodpudivou úpravou DWR

Ale jen o vlhkosti zvenčí to není!

Víte, jak efektivně pracuje izolační náplň s vlhkostí, kterou člověk vypotí (0,75 až 1 litr/noc) během noci? Izolační náplň musí společně s materiály, ve kterých je zabalená, poskytovat co nejvyšší možnou prodyšnost pro průchod vypocených vodních par. A tady se láme chleba. Syntetické materiály jsou v podstatě vždy vyrobeny na bázi ropy. A to znamená, že jsou naprosto nenasákavé. Proto se často stane, že při průchodu vodní páry materiálem pára může kondenzovat, vlákno navlhne a odvádí teplo rychleji, než by mělo (Prostě hůř izoluje. Vlhký materiál vede teplo 30-40x rychleji než suchý). Péřová náplň jakožto přírodní materiál ale dokáže vypocené vlhko do určité míry absorbovat do své vlastní struktury, aniž by změnila své izolační schopnosti, dokonce bylo prokázáno, že malá vlhkost zlepšuje izolační vlastnosti. V průběhu noci tedy dokáže odpařovat vlhkost efektivněji než syntetika, lépe vysychá a vytváří ve spacáku příjemné mikroklima.

Mikroklima

Miliony a miliony vzduchových kapsiček a záhybů ve struktuře péřové směsi je něco, co žádný syntetický materiál nedokáže napodobit. I proto dokáže péřová náplň lépe udržet ohřátý vzduch nehybný a tím efektivně snižovat jeho ochlazování.

4. Nevýhody

Jistě, peří má i své “nevýhody”. Péřový produkt vyžaduje trochu více péče a má vyšší cenu, což jak už jsme psali výše je při zohlednění životnosti relativní. Čas od času je potřeba jej vyprat, řádně vysušit, protřepat. Ideální je skladovat jej volně zavěšený nebo ve skladovacím obalu. Ale pokud tohle zvládnete, záhy zjistíte, že se Vám investice do peří v dlouhodobém horizontu výrazně vyplatí. A  začnete věřit peří. Stejně jako my!

Důležité pojmy

Plnivost (fill power)

Plnivost peří udává, jaký objem dokáže konkrétní množství (hmotnost)  izolační náplně zaujmout po plném “nafouknutí”. Takovému nafouknutí se také říká loft. Měří se v krychlových palcích (cubic inch = cuin). Peří s plnivostí do 500 cuin patří k podprůměru, v rozmezí 500-650 cuin můžeme mluvit o průměru. V rozmezí 700-900 cuin můžeme  mluvit o špičkové plnivosti.

Patizon používá pouze peří s minimální plnivostí 700 cuin a vyšší. Kvalitu jednotlivých dodávek sami kontrolujeme a garantujeme interními testy, když testujeme nejen “plnivost”, ale také “čistotu” peří s minimální kalností 1000 mm!

Poměr směsi

Vlastnosti péřové náplně, jako je například stlačitelnost a životnost, silně ovlivňuje, v jakém poměru je namíchána směs prachového peří k větším pírkům. Čím více prachového peří, tím lepší sbalitelnost, ovšem tím nižší životnost. Bezpečně můžeme říct, že všeobecně přijímaným nejlepším poměrem je 90:10, tedy 90 % prachové peří a 10 % větší pírka.

Patizon používá poměr 90:10.

Původ peří

Na světě najdeme celou řadu producentů peří. Všeobecně se za nejkvalitnější považují producenti z Polska a Maďarska, v zástupou za nimi je hned Rusko a Ukrajina.

Patizon používá výhradně prémiové polské peří.

Prémiové husí peří s plnivostí 750+ cu-in a poměrem 90/10

Certifikáty RDS a IDFL

RDS (Responsible Down Standard) je certifikátem, který garantuje, že dané peří pochází z trvale udržitelných a etických chovů. Konkrétně zajišťuje, že ptáci, ze kterých peří pochází, dožívají standardního věku, peří se nikdy nezískává ze živých ptáků, ptáci nejsou krmeni násilně (force-feeding), ptáci žijí v přirozených a humánních podmínkách.

IDFL certifikát garantuje konzistentní kvalitu produktu bez jakýchkoliv výkyvů. Dodavatel peří jím garantuje kvalitu svého produktu.

Patizon používá výhradně peří certifikované RDS a IDFL certifikáty.

Husa nebo kachna!

Peří, ať už kachní, nebo husí, je stále peří. Kachní i husí bude izolovat skvěle. Je ale třeba i říct, jaké jsou mezi nimi rozdíly. Velmi často se setkáváme s názorem, že je kachní peří horší než to husí. Ale na světě není nic černobílé.

Plnivost: Husa je výrazně větší pták než kachna. Z toho důvodu produkuje větší pírka s delší strukturou praporů a tím pádem husí peří dosahuje vyšších hodnot plnivosti (fill power) než peří kachní. V dnešní době je ale zpracování peří na takové úrovni, že kachní peří může dosahovat plnivosti až 700 cuin, husí ve výjimečných případech 900 cuin.

Čistota: Na základě stravy (husa jí téměř výhradně trávu, kachna v podstatě vše) a také na základě velikosti zvířete, je založeno, že husí peří bývá čistší než kachní, a to jak barvou, tak i možným zápachem, (v případě navlhnutí). Opět ale platí, že peří vyčištění v profesionální produkci je dnes již na takové úrovni, že rozdíly nejdeme minimální. Co je ale zajímavé, je fakt, že mastnější kachní peří dokáže v některých případech lépe pracovat s vlhkostí než peří husí. Může se tedy v některých případech hodit více do “vlhké zimy”.

Cena: Posledním rozdílem je rozhodně cena. Hus je méně než kachen a tak má husí peří zpravidla vyšší cenu, a to skoro o 30 %.  Žádná věda, chcete-li levnější péřový produkt, budete se muset často smířit s tím, že bude naplněný kachním peřím.

Text: Ondřej Vacek

Foto: Ondřej Vacek, Miro Hodeček, Martin Poštulka