Tsum Valley: dotek Tibetu a Nepálu

Tereza Skoumalová se s naším spacákem Patizon Dpro 590 vydala do Nepálu - a kromě krásného a dobře známého treku okolo osmitisícovky Manaslu navštívila také nádhernou Tsum Valley - údolí, kde se dotýká Nepál Tibetu a které překypuje nejen přírodními, ale také kulturními krásami.

Jedno z nejpozoruhodnějších dobrodružství v Nepálu je trek kolem Manaslu. Alespoň pro mě, obyčejného smrtelníka, kterého láká pohled na himálajské vrcholy, a který se přesouvá z bodu „a“ do bodu „b“ pouze pomocí svých nohou a pohorek na nich. Před odletem na toto dobrodružství jsem se o Tsum Valley nedočetla příliš mnoho, ale jako moderní člověk jsem se rozhodla zeptat umělé inteligence. Ta mi prozradila, že Tsum Valley je skrytým pokladem v Himálaji. A byla to rozhodně pravda.

Tato relativně nedávno otevřená oblast pro turisty nabízí jedinečný pohled na tradiční tibetskou kulturu a život v tamních horách. I zde však turismus začíná mít svůj vliv. To může být dobré pro mě (mohu si tak dát svůj oblíbený sycený nápoj s červenou etiketou a bílým nápisem, který mě spasí vždy, když mi „dojde“, a čokoládovou tyčinku s karamelem a arašídy, vždy když mě přemůže chuť na sladké). To může být dobré pro místní (najdou další způsob obživy v těžkých životních podmínkách). Ale je přinejmenším zvláštní to pozorovat a hodně záleží na úhlu pohledu.

Terka a Patizon. Asi láska na první pohled :)

Po příletu do Kathmandu, hlavního města Nepálu, nás čekalo naposledy na delší dobu poslední pohodlí v místním "pár hvězdičkovém" hotelu. Večer jsme přebalili batohy, dokoupili nějaké zásoby a následující ráno jsme vyrazili na začátek našeho dobrodružství do vesnice Machhakola. Cestovali jsme mikrobusem a později terénními auty, už samotná cesta byla zážitkem. Naše zlatá D1 a výmoly na cestě za naší chalupou. Další dny jsme se přesouvali s batohem údolím řeky Budhi Gandhaki, dokud jsme neodbočili do "zapomenutého" údolí Tsum Valley, kde jsme začali stoupat do vyšších výšek. Naše cesta skončila výstupem do kláštera Mu Gumba (3 700 m.n.m.), který je údajně jeden z nejstarších a nejvýše položených klášterů. V té době v něm bydleli tři mniši a jeden pomocník. Tsum Valley nám ukázalo krásu místního života se silným vlivem tibetské kultury. Měli jsme to štěstí, že jsme mohli navštívit místní slavnost v jedné z Gomp, kde se sešla celá vesnice. I když jsme plně nerozuměli kontextu slavnosti, významu tančících masek nebo odříkávaným mantrám, bylo nám ctí být součástí této události.

V rámci našeho putování jsem se občas setkali s místními psy, kteří se k nám na chvíli přidali, nebo jsme se stali součástí stáda dobytka – ovcí, koz nebo jaků. Den, co den jsme se vyhýbali stádům mul, které nesly těžké náklady do výše položených vesnic, nebo se naopak vracely s prázdnými hřbety. Po cestě jsme si občas sedli u místních na Masala čaj nebo polévku. Spali jsme vždy v lodžích, jejichž majitelé nás vždy výborně pohostili a starali se o nás, jak je to pro Nepálce typické. V lodži jsem měla vždy postel s matrací, kterou jsem si vylepšila svým Patizonkem Dpro 590. Na začátku treku jsme se pohybovali v tropech, slunce svítilo celý den, bylo neskutečně horko. S rostoucí nadmořskou výškou se však začínalo ochlazovat, zejména v noci. V děravých příbytcích to bylo kouzelné, ale přes noc mrzlo, takže jsem svůj péřový spacák ocenila nejen tehdy, když mě chytl "krkabol" a začala jsem sípat jako mazácký horolezec při zdolávání hory.

Po zhruba týdnu, co jsme odbočili do zapomenutého údolí, jsem se vrátili zpět na trek kolem Manaslu. Naším vrcholem a nejvyšším bodem je přechod průsmyku Larkya La (5 106 m.n.m.) s výhledy na majestátní osmitisícovou Manaslu a další méně známé, avšak ne o to méně krásné himalájské vrcholy. A to se nám daří! Postupně, krok po kroku, den po dni, ukrajujeme kilometry a výškové metry z našeho treku. Přijde chvíle, kdy nás pár dní před naším vrcholem překvapí počasí, a tak se na povrch začne vyhrabávat i myšlenka, že budeme muset trek vzdát. Po jednom aklimatizačním výstupu a odpočinkovém dni v malebné vesničce se hory umoudří, a nám už opět svítí na cestu slunce. Do sytosti si tak můžeme vychutnávat dechberoucí výhledy. Po dalším týdnu zdoláme pětitisícové sedlo, a plní dojmů a krásy hor, sejdeme pohádkovými lesy do vesnice Tilche, odkud nás čeká opět nezapomenutelně rozbitá cesta teréňáky a mikrobusem do Kathmandu. Během pár dní v hlavním městě stihneme před odletem navštívit pár typicky turisticky profláknutých míst, jako jsou Durbar Square, Swayambhu, Boudhanatha, Pashupatinath a Bhaktapur. Pro pravidelného návštěvníka je to možná trochu nuda. Pro nás je to však barevná tečka za rozmanitostí Nepálu!

Summary: