Už dlouho jsem uvažoval nad koupí pořádného spacáku. Nakonec jsem se rozhodl pro model Patizon G800, a to kvůli produktovým detailům a komunikace kluků z Patizonu. Následovalo testování v Norsku a Belianských Tatrách!

Spacák pro mě byl jedna z věcí, do kterých jsem chtěl opravdu vrazit peníze! Dlouhé měsíce jsem chodil z jedné strany na druhou, četl si recenze, koukal na videa, ptal se známých. Slovo dalo slovo a Patizon byl doma, konkrétně jsem si koupil 3-sezónní model - G800. Koupil jsem ho koncem léta a byl neuvěřitelně nedočkavý, kdy ho budu moci vyzkoušet a tohle jsou mé zkušenosti.

Slovo dalo slovo a Patizon byl doma

Norsko je fajn, ale mají tam moc teplo

Těsně před koncem srpna jsem se vydal do Norska a Patizon šel samozřejmě se mnou. Kromě všedního cestování a práce jsem si v Norsku udělal takový třídenní trek po "DNT chatkách", což popravdě netuším co znamená, ale vím, že tyto chatky jsou po celém Norsku, ale jsou zamčené.

Klíč od nich nemá každý, ale asi je jen na vyžádaní pod určitými podmínkami  (zkratka DNT je "Den Norske Turistforening" a jedná se o "Norský spolek pro horskou turistiku" - pozn. "patizoňácké" redakce). Musím říci, že chatky byly vážně luxusní! Postele s polštáři a přikrývkami, plynový vařič, vše na co jen člověk pomyslel. A ještě ta nádherná příroda kolem, no prostě nádhera!

Chatky DNT jsou na parádních místech!

V noci celkem přituhlo, ale stále to nebyly podmínky, které by spacák nějak výrazně zatížily, proto jsem spal rozepnutý. Celý výlet do Norska, přírodu, lidi, chaty jsem si nesmírně užil, ale musím říct, že v jedné věci mě výlet neuspokojil - chtěl jsem test spacáku v opravdu chladných podmínkách.

Celý výlet do Norska, přírodu, lidi, chaty jsem si nesmírně užil

Zimu už asi umíme jen na Slovensku

S kamarádem Vladem jsem se koncem září vydal přespat do našeho domácího pohoří - Belianských Tater. Ze Štiavnice, města kde studuji, jsem v pátek nasedl na vlak a vydal se do Kežmaroku za Vladem. Jelikož, jako většina študáků, jsme toho v pátek moc nenaspali (toto období si pamatuje nebo bude pamatovat určitě každý z vás :-) ), kráčelo se nám v sobotu pěkně těžko. Tento "stav" zanedlouho ustoupil a my jsme najednou byli na horské chatě Plesnivec (1 290 m), kde jsme si dopřáli pozdní snídani.

S Vladem jsme trek pojali pohodově

Ze začátku to vypadalo na blátivý výlet, ale jak jsme nabírali výšku, bláto se pomalu měnilo na sníh. Měli jsme v plánu přijít a přespat v Kopském sedle (1 750 m), což není nějaká náročná túra, ale my jsme si sem přišli primárně užít pobyt v naší nádherné přírodě a ne zdolávat rekordy. Měli jsme vcelku pohodové tempo se zastávkami na focení. Všude kolem bylo nádherně vidět, že tady nahoře už začíná ta pravá tatranská zima.

Winter is coming!

Pár desítek metrů pod sedlem jsme si našli hezké místo na spaní, udupali si sníh, ať spíme alespoň trochu na rovině, roztáhli karimatky a začali připravovat večeři. Chvíli jsme čarovali s vlhkými  zápalkami, ale nakonec se podařilo a vařič pěkně hořel. Celkem dost nám foukalo a tak jsme jednu z karimatek použili jako závětří. Za chvíli se setmělo a na sedlo padla hustá mlha. Šli jsme spát a doufali, že se vyčasí.

Konečně -8°C !

Usínali jsme při -3°C, což bylo přesně to, co jsem od výletu chtěl a nenašel v Norsku. Po asi dvou hodinách spánku přicházím na to, že přes tu malou dírku na dýchání, do které jsem si stáhnul otvor kolem hlavy, mi něco svítí do očí. Vystrčím hlavu ven ze spacáku a jsem v němém úžasu! Ihned budím Vlada, ať se podívá, co si pro nás hory připravily. Byla to neskutečná nádhera. Jasná noc se spoustou hvězd na obloze a vše nádherně osvětloval měsíc, díky kterému jsem se vzbudil. Spacáky jsme měli díky té mlze a minusovým teplotám pěkně omrzlé. Venku stále dost foukalo a proto se nám ani jednomu nechtělo vylézt ven ze spacáků. Vlado se nakonec překonal a vylezl kvůli fotkám.

Spacáky jsme měli díky té mlze a minusovým teplotám pěkně omrzlé
Spacáky jsme měli celé omrzlé, přesto se Vlado překonal a vylezl fotit

Ráno zvoní budík, oba se znovu probíráme do úžasného divadla! Já tyto východy slunce neskutečně zbožňuji, podle mě na horách patří k nejkrásnějším momentům vůbec. Zády se opíráme o batohy a koukáme na vycházející ohnivou kouli. Vlado to nevydrží a bere foťák. Venku je pořádná kosa, protože v noci teploty klesly až na -8°C. Balíme věci a utíkáme zpět dolů. Snídáme až u chaty Plesnivec.

Nádherný pohled na Kežmarský štít (2 558 m) v sousedních Vysokých Tatrách

Musím říct, že tento trek, spojen s malým testem spacáku, dopadl na výbornou! V noci jsem spal při -8° C pouze v termoprádle. Vyspal jsem se i když venku fučel vítr, který se do spacáku silně opíral. Celý spacák byl navíc z vnější strany omrzlý. Přesto mi zima nebyla, což mě vážně potěšilo. Příště znovu pod širákem nebo ve stanu? Absolutně netuším, ale co vím jistě, že to bude v Patizonu :-).

Vyspal jsem se i když venku fučel vítr

Kdo je Henrich Belis?

V prvé řádě neskutečně sympatický kluk "zo Slovenska", který miluje hory, trekování a lezení. A v těsném závěsu důležitosti je to náš zákazník, u kterého jsme měli hned od první chvíle pocit, že chceme, ať si Patizon koupí, protože spacoš s ním bude kvalitně venčen :-)

text: Henrich Belis
foto: Henrich Belis, Vladimír Ambróz