Rakouské alpy možná leží ve stínu čtyřtisícových vrcholků Švýcarska, Francie a Itálie, ale rozhodně to neznamená, že by tu člověk toužící po nějakém tom horském dobrodružství nenašel nic zajímavého. Právě naopak!

Hochalmspitze (3 360 m) se přezdívá královna Taur. Ne protože by byla vysoká. Spíš proto, že je tak krásná. A to ze všech stran.

Vylézt se na ni dá hned několika výstupovými trasami a každá má něco do sebe. My se v tomhle článku podíváme jeden ambiciózní výpad vhodný i pro začínající alpinisty.

Mimo to, tuhle parádní destinaci jsme si vybrali i pro nafocení vybraných produktů Patizon v akci.

Traverz Hochalmspitze: Winterleitengrat

(3+ UIAA / 16.5 km / 1800 vm) Lehký lezecký terén, krátký přechod ledovce & ferrata na sestupu. Záznam GPS na Mapy.cz

Na jižních svazích Hochalmspitze leží jednoduše dostupná chata Gießener Hütte. Ta je ideálním místem, odkud vystartovat na tenhle ambiciózní okruh, ve kterém si užijete lehké skalní lezení, trochu ledovce a sestup ferratou. Tohle kolečko má vše.

Ti rychlejší a to můžou udělat jako my - z parkoviště, které leží 3 km a 600 vm pod chatou, na jeden zátah.

Pár metrů nad chatou odbočuje z normální cesty doprava pěšinka, která míří na vrcholek Winterleiten (2 518 m). Z něj pak směrem vzhůru stoupá hřeben Winterleitengrat, který je v prvních metrech spíše travnatý, ale občas je protkaný skalkami a postup po něm je trochu exponovaný. Lano zatím není potřeba, až dokud se nedojde nad sedélko, do kterého je potřeba slézt nebo slanit. Ke slanění jsou tu připravená dvě stanoviště.

Zpátky na hřeben se ze sedla vyleze jednoduše po pravém úbočí hřebene a tady už začíná zábevnější popolézání po skalnatém rozložitém hřebeni. Ten celou dobu nabízí vždy několik variant postupu a pokud jste začínající alpinisté, rozhodně doporučujeme postupovat na průběžno navázaní.

Na konci dlouhého hřebene vylezete na vrcholek Zsigmondykopf (3 152 m). Vršek je stejně blbě rozeznatelný jako je vyslovitelný jeho název. Zato je odtud parádně vidět obrovská (a sotva stojící) věž Steinerne Mandln, přes kterou nepolezete. Obejdete ji zprava a počítejte s tím, že budete muset překonat pár stovek metrů po ledovci. Nesmeky / lehké mačky jsou doporučeníhodné.

Co si vzít s sebou?

triko Patizon Merino T-Shirt | bunda Patizon ReLight Pro | na chatu spacák Patizon D 290 nebo Patizon R 300

Na hřeben se dostanete pomocí fixních lan či začínající ferraty - podle toho, kde zrovna nebude nástupu na hřeben bránit odtrhová trhlina. Patizon team si v tomhle místě udělal parádní fotky - je to totiž neskutečně fotogenické místo!

Od sedla pod Stenerne Mandln se hřeben k hlavnímu vrcholu položí, rozprostře a cesta na vrchol už neobsahuje zásadní obtíže. Jen stále musíte překonat určitou, ne úplně malou, vzdálenost a určitě se ještě jednou potkáte s krátkým úsekem s fixním lanem.

Na vrcholku Hochalmspitze najdete obrovský kříž, vrcholovou knížku a taky ostrý hřeben, kterým budete sestupovat. Vede po něm ferrata obtížnosti C. Sestupovat po ní není úplně jednoduché, je dobré se zajistit (ferratovým setem nebo postupem na průběžno na dynamickém laně). Moc vertikálních úseků s hrozícím pádem tu není, víc se traverzuje, ale sestup je určitě exponovaný.

Jakmile se dostanete na vrcholek Winkelspitz (3 119 m), máte ferratu za sebou a zbývá už jen úmorný sestup sutí, sněhovými poli a pak už pohodlnou pěšinou až k chatě. Tam si určitě dejte radler a podrbejte místního pejska!

K parkovišti jsou to už jen 3 km po pohodlné cestě. A parádní den v nohách už vám nikdo nevezme!